Filiální kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů

O místu:

Původní gotický kostel je poprvé zmiňován v roce 1385 v soupise církevního majetku jako filiální kostel ke kostelu v Třebechovicích. V roce 1542 je uváděno jeho zasvěcení sv. Mikuláši. Sv. Petru a Pavlovi byl zasvěcen asi až nový zděný kostel, vystavěný namísto původního v letech 1741-1745. Kostel dal postavit Rudolf Josef hrabě Colloredo. Kvůli válce s Pruskem byl definitivně dokončen až v roce 1747.

V roce 1901 se zbortila klenba lodi, stát zůstala pouze věž. Kostel byl následně obnoven novorenesančně V. Reichlem z Hradce Králové, základní kámen nové lodi kostela byl položen 5. 5. 1901. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 6. 10. 1901 královéhradeckým biskupem Eduardem Brynychem. Pod kazatelnou toto připomíná pamětní nápis. Při výstavbě byla v základě oltáře nalezena skleněná miska, na okraji ozdobená dvojím páskem ze stříbrného stočeného drátu, s ostatky světce obtočenými podobným drátem.

Za 1. světové války byl rekvírován zvon z roku 1535, stejně jako píšťaly z varhan. Druhý zvon z roku 1528 byl zrekvírován za 2. sv. války Němci, po válce byl nalezen na Maninách v Praze a v roce 1946 se šťastně vrátil zpět do Jeníkovic a byl vrácen na věž. Věž je stará, ale cibulovitá střecha byla odstraněna a nahrazena současnou jehlancovitou. V ní visí zvon z roku 1528 slitý Janem Hlaváčem, zvonařem v Hradci Králové. Kolem kostela byl starý hřbitov, který byl z hygienických důvodů zrušen. Na něm po levé straně věže stojí stará pískovcová kropenka, která pochází ze starého kostela a u ní je ve zdi zasazen náhrobní kámen s nečitelným nápisem, nejspíše Jana Šárovce ze Šárova, pána na Jeníkovicích v 16. století. Kostel byl opravován v letech 1974-1975 a 1994.